Nedávno jsem natrefil na zvláštní grafiky a malůvky, které jsem potkával na různých místech v Liberci. Pátral jsem od koho jsou, až jsem objevil web libereckého umělce Matyáše Proška, jehož grafiky a příběhy, které ztvárňuje na stěny ve mě něco vždy zanechaly. Jeho portfolio najdete ZDE.
Řekni nám něco o sobě?
Moc toho o sobě nevím. Jednou se mi zdálo, že jsem šel, zakopl a spadl na zem, zvedl jsem se a všechno ze mě leželo pořád na zemi. Chvíli jsem všechno o sobě viděl. Bohužel si nemohu vzpomenout, jak to všechno vypadalo.
Jak jsi se k malbě a grafice dostal?
Já spíš jenom kreslím. Nestudoval jsem malbu ani grafiku, snažím se pouze zaznamenávat příběhy, které mi v hlavě občas kvetou, většinou spíš uvadají. Nepřikládal jsem tomu všemu moc velkou váhu a kreslil jsem málo, nedodělaně a jen tak, dokud jsem nezjistil, že mi vysoká škola zas až tolik nedává. Pak jsem se začal pokoušet kreslit víc.
Propojuješ své umění i s interiérovým designem?
Snažím se to propojovat s lidmi, ne s věcmi. Jste v prostoru, který slouží nějaké funkci, ideálně je vymezen pokyny architekta/designéra, aby vše bylo krásné a v souladu, včetně všemožných designových doplňků. To všechno jsou faktické, hmotné a definitivní věci (mnohdy jsou samozřejmě interiéry zařízeny velmi vtipně, promyšleně, zde však věc zjednodušuji, abych se do toho nezamotal, což stejně asi nezvládnu). Neosadíme žárovku, nebude světlo a host se večer v restauraci pravděpodobně vidličkou netrefí na talíř. Kresbou se snažím vytvářet příběhy, které divákovi umožní nahlédnout mimo prostor těchto definitivních objemů.
Snažím se, aby měl divák možnost protoulat se skrze stěny někam dál, než jen: “za kolik asi koupili tuto překrásnou designovou žárovku“ a vytvářet si vlastní příběhy, kde by kresba měla být jejich spouštěč. Většinou je to tématicky nějak spojené s funkcí prostoru. Mám ale radši, když než „jídlo“, mohu kreslit „příběh jídla“. Následně si návštěvník k prostoru vytvoří třeba i intimnější vztah, pokud toto prožije.
Jakými technikami a na jaké povrchy maluješ?
Sprej, černý fix na zeď, akrylové barvy, občas razítka, šablony. Měl bych se naučit prý používat nějaké válečky s dekorem, abych se usnadnil práci, moc to v praxi nevidím, ale uvidíme, snad časem.
Jak bys popsal styl tvé tvorby?
To se moc omlouvám, to nevím.
Maluješ podle předlohy, nebo si mohu objednat i návrh přímo od tebe?
Kreslím asi podle předlohy představy. Do skicáku si je zaznamenávám. Ty, co po čase pořád něco povídají, nakreslím detailněji. Někdy (většinou) nemám dobré nápady a jsem pak velice rád, když někdo přijde se svým zadáním. To pak můžu nechat ladem svoje chuchvalce ve skicáku a začít na něčem dělat s čistou hlavou. Je dobré, když je to 50 na 50. Půlka cizí věci a pak zase svoje.
Viděl jsem v Liberci jezdit tramvaj s tvou grafikou … co vše můžeme veřejně vidět?
No tak třeba tramvaj zleva, tramvaj zprava, pak taky tramvaj zepředu a taky zezadu (smích). Ne, myslím, že v Liberci to nechám na lidech, ať si vyberou kam zajít, a třeba tam kresby potkají a udělají jim radost. To bych byl moc rád. Lepší náhodné radostné setkání, než plánované zklamání. Pak jsem kreslil věže Prahy v pražských kancelářích, to bylo moc fajn. Tento měsíc se bude otevírat jedno cukrářství, jmenuje se Cukrářství čp.1, kam se moc těším na dortík. Pár jsem jich tam taky nakreslil, tedy spíš příběhy dortíků, samozřejmě. Ani Příbram nezůstává pozadu, tam mám také realizace.
Máš nějaký sen, co bys chtěl namalovat / vytvořit / navrhnout?
Nakreslit duhu, akorát moc nevím, jak to tím černým fixem udělám (smích).
